středa 20. ledna 2016

Když to jde,

jezdím z práce autobusem.
Courákem, přes vesničky a krajinu jak malovanou...
Čtu, nebo koukám kolem,
na lesy, lidem do zahrad i do oken.
Jen když mám kratší den veze mě autobus přes vesnice,
na které už všichni zapomněli.
.

Ani uvěřit se mi nechce, jak je tohle možné...
Otřískané domy, vybité okenice, dvory zavalené nepořádkem.
Jabloně, které nikdo naprořezal už léta.
Zahrady zpustlé a beznadějně zarostlé.


A lidé, ti vypadají stejně jako vesnice, ve kterých žijí.
Bída viditelná na první pohled.
Tvrdost a nevíra v očích. 
Ječící beznaděj.
Rezignovali už dávno.

A přitom - 
tak krásná krajina kolem!
Lesy a kopce a stužka řeky v údolí!!!
V minulých časech lázeňská a rekreační oblast, kde to tepalo a dýchalo a vonělo...


Dnes vesnice duchů.

6 komentářů:

  1. Také mě tyto obrázky, viděné hlavně v pohraničí, děsí. Když si jen představím, kolik lidských osudů je ve zdech opuštěných domů skryto... A dnes se bez rozmyslu staví další nové domy a ty staré nikdo nechce. Proč?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi to není jasné, tak krásné okolí! Přitom kdysi to tak tepalo životem...
      Ale pohraničí tipuješ přesně!

      Vymazat
  2. Opravdu to není hezký pohled a kde to vlastně je nechci tomu ani věřit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fotky jsou z Nových Těchanovic a Jánských Koupelí.

      Vymazat