čtvrtek 30. července 2015

Přines mi slunečnici omámenou světlem

Potřebuju spoustu zápisníků, sešitů, bloků...


Miluju seznamy.
Kreativních projektů.
Rodinných a osobních plánů.
Profesního růstu.
Toho, co jsem četla a co číst budu.
Co budu vařit a nakupovat...


Zapisuju si zajímavé myšlenky.
Ukázky z knih.
Dobrých dvacet let si vedu deník. 
(Nemůžu ani uvěřit, že už je to tak dlouho!!!)
Teď mám nejraději svůj pruhovaný zápisník.
Nápad převzatý z toskánské trilogie:
Přines mi slunečnici omámenou světlem...
Každý den jeden krásný obraz.
Moc mi to pomáhá hledat to pěkné. 
V běžných dnech a běžných věcech.


Snad den, na který čekáš, nepřijde ani jako svátek; jen všední den, pondělí života, nový den.
Nad lesy svítá.
(K. Čapek)



úterý 28. července 2015

Pět minut za městem

Mám štěstí.
Stačí pár minut a nechám město za zády.
Vyjdu do polí
s modrým nebem nad hlavou


nohy umazané prachem polní cesty ...


Nacpat si plné kapsy mirabelek, tak jako kdysi před lety, 


poslouchat šumění zralé pšenice


a myslet na tu starou dětskou básničku - 


... a cvrček pozve druhé cvrčky 
a housle cvrččí kapely
zahrají koncert veselý,
tak veselý, že vše s ním zpívá
a kdo je znaven, pookřívá ...

úterý 21. července 2015

Srdce domova

Tedy aspoň myslím, že se to o kuchyni říká.


No, o té mojí to asi tak úplně neplatí.


Je mrňavá, nevejde se nám tam ani jídelní stůl,
takže to tam společensky zrovna netepe ♥


Spíš jde o moje pracovní vyžití.
A že si to v těch vedrech fakt užívám ;-)







pondělí 20. července 2015

Ufounek

UnFinished Object.
V podstatě žádné ufounky nemám.
Nějak nedokážu přecházet od jednoho projektu k druhému.
Nechat něco nedokončeného.
(Naopak je pro mě nejtěžší něco začít.)
Až na tohle.


Kvůli téhle předloze jsem před devíti lety začala s křížkovou výšivkou.
Jenže na začátečníka jsem si tehdy vzala příliš velké sousto a celá výšivka putovala do koše.
Přesto jsem na ni celé roky myslela.
Nedala mi pokoj.
Takže druhý pokus úplně od začátku.


Nedokážu to nutkání vysvětlit.
Mám stovky krásných předloh.
Tak proč zrovna tohle?

Prostě nutnost.

Feel the Light



pondělí 13. července 2015

Po trase

Z včerejšího výletu.
Zámek Linhartovy.


Bez vlastního mobiliáře, s řadou výstav.


Venku léto, uvnitř Vánoce - tisíce baněk,
desítky betlémů.
Pohádky.


Cestou necestou na dvojrozhlednu Hraniční vrch.


Přiznávám, že vylézt nahoru po tom schodišti, kde je vidět skrz podlahu jsem nedokázala.
A to se nebojím výšek, balkon mám snad stejně vysoko!


Širá ta země,


země jediná...







pondělí 6. července 2015

Všem lodím na moři...

V posledních měsících mě fascinují majáky.
Mám v hlavě větší vyšívací projekt, ale zatím chybí čas na realizaci.
Tak jsem si jeden koupila.
Do koupelny.


Když jsme naši koupelnu rekonstruovali, byla jsem z té malé černé komůrky zděšená.
Jen stěží jsem si dokázala představit, že z ní bude něco příjemného.


Na některé prvky si R. těžko zvykal ♥


Jen těch majáků mám málo!







sobota 4. července 2015

Rybízový maraton

Ráda bych měla 3 kila rybízu.
Upekla bych buchtu a uvařila marmeládu a sirup.


Jenže maje na paměti slova mojí babičky o tom, že nic nemá přijít nazmar,
mám ke zpracování rovnou 15 kilo.


Tak v tom vedru vařím sirupy, marmelády a falešné brusinky.
Lahve chladím naležato, aby chytlo víčko a když mi jedno odskočí a horký sirup se rozlije
po celé kuchyni, chce se mi brečet.


Končím pozdě v noci a přichází ta nejlepší část:


Jsem schopná konzervovat takřka cokoli, ale přijde mi, že právě s rybízem je nejvíc práce.
♥♥♥
Pro letošek splněno.


Příště to dopadne stejně, tak jako ta léta předtím a potom.
Moje roky v kruhu...




čtvrtek 2. července 2015

Pokoj

Celý červen tak nějak melu z posledního.
Uklízím třídu i kabinet, ale domácnost stojí.

Letos jsem se nějak hecla a dali jsme se do pokojíčku pro T.
Malování, pokládání koberce, montování nábytku...

Tuhle postel s T. vybral sám, předtím spal normálně při zemi.


 Nábytek je bílý (až na psací stůl, který vyměníme později) a konečně to vypadá,
že pokoj patří k našemu bytu.



Už jen málo věcí zůstalo vysloveně dětských.
Jak ten čas letí!



Máme snad tunu lega.
Jak ho ale ukládat, aby nebylo pořád na očích, dobře se v něm hledalo a úklid zvládlo i dítě?
Zatím teda takhle. 
Zabraná celá komoda ♥